Třetí cvičení

Zadání pro MS Word (možno řešit v OpenOffice/Libre Office Writeru, nebo v Latexu):

  1. Na nějaké téma vyhledejte několik zdrojů a připravte seznam použité literatury tak, jak by byl uveden v technickém článku.
    1. vyhledejte různé typy zdrojů: knihu, článek v odborném časopise nebo na konferenci, webovou stránku nebo jiný on-line dokument.
    2. u webové stránky nazapomeňte uvést datum citace.
    3. vzhledem k omezenému výběru formátů použijte formát IEEE. Do textu článku napište, proč nemůže být v technických článcích literatura číslována v kulatých závorkách.

Zadání pro MS Excel (možno řešit v OpenOffice/Libre Office Calc):

  1. Na pomocné stránce  získejte data z měření chladnutí tělesa, vyneste je do grafu (X-Y bodový) a dle následujícího zadání upravte:
    1. je třeba zvolit správný typ grafu (XY - bodový).
    2. graf umístěte jako objekt stávajícího listu, posuňte jej a zvětšte tak, aby zabíral většinu použitelné plochy (nebyl moc malý).
    3. po zadání grafu zadejte, že vykreslená značka je vodorovný křížek (+); před zadáním tvaru značky a její velikosti (7 až 10 bodů) je třeba zvolit barvu značky i její pozadí zadané podle osobního čísla. Pro OpenOffice/Libre Office Calc je přípustná jakákoli značka.
    4. přidejte k datům spojnici trendu - lze tak učinit pravým tlačítkem na některém bodu grafu. Správný typ křivky je exponenciální. Upravte spojnici trendu na tenkou čáru a vhodnou barvu.
    5. zobrazte rovnici regrese (pravé tlačítko na spojnici trendu, zaškrtnout)
    6. pokud pracujete v MS Excell, vyberte jeden bod, který se nejvíce liší od proložené exponenciály, a vyznačte jej jinou barvou. Pro OpenOffice/Libre Office Calc je tato úloha nepovinná.
    7. doplňte popis os a také doplňte správné jednotky - měření proběhlo v sekundách a stupních Celsia.
    8. obě osy se nemohou jmenovat stejně - čas je proto třeba označit  tau  a teplotu nejlépe theta - použijte řecká písmena, viz obr. 2 dole.
    9. zkontrolujte, zda v grafu jsou obě mřížky (svislá i vodorovná), případně je zapněte. Vodorovná mřížka má být po 10 °C.
  2. Na téže pomocné stránce  získejte jiná data z měření chladnutí tělesa. Přidejte je do předchozího grafu jako další řadu.
    1. postupujte obdobně, ale zvolte jiný druh značek a čáry.
    2. upravte popis os a mřížky.
  3. Načtěte soubor zadaný podle osobního čísla.
    1. přesvěčte se, že data se načetla jako čísla.
    2. obě řady vyneste do společného grafu (typ x-y, hladká čára, žádné značky). Pro první křivku v grafu a pozadí grafu použijte barvy zadané podle osobního čísla (první tabulka), pro druhou křivku zvolte jinou vhodnou barvu.

Úkoly druhé části lze řešit v MS Excel, Libre Office nebo Openoffice.org Calc. Openoffice je opět v mnohém jednodušší a má logičtější ovládání, ale například vložení stojatého křížku je poněkud komplikovanější. Je to tím, že zadání je vytvořeno "na míru" Excelu.

Doplňování odkazů na literaturu by dokonce bylo snazší řešit v Latexu (overlief.com, TeXstudio).

Návod pro řešení první úlohy z MS Excel v OpenOffice, druhá uloha (velmi stručně - platí návod pro Excel, který následuje níže).

Následující text popisuje řešení v MS Excel:

Pro případ potíží s pomocnou stránkou nabízíme příklad této stránky - použijte jej ovšem jen na výslovný pokyn učitele, na pomocné stránce totiž každý získá svá nově náhodně vygenerovaná data. Data pro druhou řadu je pak nutno zadat ručně.

Studenti, kteří již Excel viděli, ale neznají řešení dílčích problémů, mohou přeskočit úvod.

Následující úvod popisuje řešení podobné úlohy, jako je druhá zadaná v tomto a ve 4. cvičení. Nechť slouží úplným začátečníkům. Postupy při řešení zadaných úloh budou obdobné.

Předpokládám, že najít na ploše program MS Excel nebude problém. Pokud jej vidíte prvně, podívejte se na označení řádků a sloupců v tabulce; řádky jsou očíslovány, sloupce jsou označeny písmeny. Označení jednotlivé buňky pak bude kombinací obojího, např. A1, D7 a podobně. Tímto způsobem se pak na buňku budeme také odkazovat. Každá buňka má text (vzorec) a hodnotu, danou výpočtem tohoto vzorce. V listu před vámi se zobrazuje hodnota; v řádce vzorců (řádka nad tabulkou) se zobrazuje vzorec (také lze stisknout klávesu F2 a doplnit jej přímo do tabulky). Kopírování probíhá obvyklým způsobem, označíme si buňku (skupinu buněk) myší, vložíme ji kombinací kláves Ctrl+C do schránky, vybereme počáteční buňku cílové oblasti, a použijeme Ctrl+V. Pokud zkopírujeme buňku s výpočtem, opraví se odkazy na ostatní buňky - jsou totiž relativní k buňce. Aby se při kopírování neměnily, je třeba je změnit na absolutní. Absolutní odkaz z relativního uděláme přidáním znaků $, nejsnáze tak, že umístíme kursor na odkaz a několikrát stiskneme klávesu F4. Souřadnice označená dolarem je absolutní (nemění se při kopírování). Kopírovat lze i myší - po vybrání lze oblast přetáhnout, nebo (držíte-li současně klávesu Ctrl) zkopírovat, jako ve Wordu. Pojmenovat lze i skupinu buňek (např. za účelem součtu funkcí SUM), pak se uvede jméno levé horní buňky v pravoúhlé oblasti, dvojtečka, a jméno pravé dolní buňky, např. B7:F15 . Pokud není oblast pravoúhlá, je třeba ji popsat jako několik obdélníků a oddělit středníky - B7:G9;D2:E3;J11:J15 . Místo psaní lze na buňku kliknout, v posledním případě vybrat první oblast, podržet klávesu Ctrl, a vybírat další (používá se občas u grafů, když vstupní data pro graf nejsou vedle sebe).

Výše uvedené vám postačí pro základní seznámení. Tyto poznatky však nemusí vždy platit. Podívejte se do textů pro zrušený předmět ZPP1 ( \\Fsh\studium\u12110-3\old\cviceni\excel1.doc, \\Fsh\studium\u12110-3\old\cviceni\graf1.doc), kde je podrobnější výklad.

Pokud potřebujeme psát výpočet, začínáme nejlépe znakem "=" (rovnítko). K našemu příkladu.

Do prvních dvou řádek napiště nějaké záhlaví. Např. do druhé řádky napište (buňky A2, B2, C2, D2, E2, F2) "název", "typ", "cena/ks", "kusů", "celkem", "s DPH". Najeďte myší mezi označení záhlaví sloupců A a B a zvětšte šířku sloupce A. Pak vyplňte několik položek, podle obrázku, který je na konci tohoto textu (zatím jen první čtyři sloupce). Do pátého a šestého sloupce napište výpočty. V buňce E3 to například bude vzorec
=C3*D3
a v buňce F3 vzorec
=E3*1,22
popř.
=C3*D3*1,22
Ostatní buňky nevyplňujte, obsah do nich nakopírujte. Bylo by možné například vybrat myší buňku E3, stisknout Ctrl+C, pak vybrat buňky např. E4 až E9, a stisknout Ctrl+V (nebo dokonce Enter). Takto se postupovalo ve velmi starých verzích. Nyní je jednodušší kliknout na buňku E3, podívat se na pravý dolní roh vzniklého označení od myši, a za tento malý černý čtvereček obsah buňky roztáhnout do celé požadované oblasti.

Přesvědčte se, že pokud změníte nějakou položku, vše se přepočítá. Excel ve skutečnosti přepočítá jen buňky, které obsahují odkaz na měněnou hodnotu, a následně řetězově dále. Pokud je v nějaké buňce údaj, který se mění, a Excel o tom neví, lze si přepočet vynutit klávesou F9 (např. některá buňka obsahuje hodnotu aktuálního času).

Funkce

Klikněte na buňku pod sloupcem s celkovými součty. Klikněte na ikonku funkce Autosum. Klikněte na Enter. Výpočet součtu by se měl vložit sám. Jiné funkce musíte vkládat přes ikonku na vložení funkce (pokud si ovšem jejich jména nepamatujete), nebo v hlavím menu najít Vložit -> Funkce. Funkce má parametry v závorkách; prohlédněte si jejich seznam. Dnes se jim nebudeme věnovat.

Grafy

Vyberte oblast, ze které chcete udělat graf (u nás úsek sloupce F). V menu najděte Vložit -> Graf, nabo stiskněte ikonku Průvodce grafem. U takhle jednoduchého grafu nemůžete zabloudit. Pokud má někdo zájem, mohu opět jen doporučit texty k předmětu ZPP1 (v tomto případě \\Fsh\studium\u12110-3\old\cviceni\graf1.doc). Na následujícím obrázku je ukázka grafu v Excelu:

Řešení jednotlivých dílčích úloh

Výběr správné značky pro graf naměřených hodnot

V hotovém grafu klikneme na zvolený bod (pokud je více křivek a více méně se překrývají, je možné tu správnou zvolit tlačítky pro pohyb kursoru nahoru a dolů, jednoltivý bod tlačítky pro pohyb doleva a doprava). Pak na něj kliknutím pravého tlačítka vyvoláme lokální menu, v něm Formát datové řady. Na kartě (záložce) Vzorky pak zvolíme, že čára = žádná (budeme místo ní přidávat spojnici trendu) a u značky nejprve zvolíme barvy, protože jinak se může stát, že pozadí nebude bílé a bude se zbytečně tisknout. Značka u grafu by měl být (stojatý?) křížek, tedy znaménko "plus", zvětšené alespoň na 7 bodů. Z grafu, vytištěného z počítače, ovšem stejně nejde odčítat hodnoty. Pokud je barva značky i jejího pozadí stejná, není tvar značky vidět. Pokud není vybrána celá řada, ale jen jeden bod, měníme jen tento bod a jemu předcházející spojnici.

Poznámka: Ve Formátu spojnice trendu na kartě Možnosti lze zvolit, že bude zobrazena rovnice regrese.

Doplnění popisu os a řecká písmenka

Nejvhodnější řešení je zvolit textové pole, protože si je můžeme umístit kamkoli. Nejprve je třeba ručně trochu zmenšit graf, například kliknutím do zobrazované oblasti a tažením za její roh (levý dolní - místo bude třeba vyrobit nalevo a dole). Pak si zobrazíme panel nástrojů Kreslení (ikonka Kreslení je vidět, když jsou zobrazena "tlačítka ve dvou řadách"). Na něm nalezneme textové pole a vyznačíme místo, kde má být. Řecká písmenka můžeme vložit tak, že napíšeme odpovídající písmenko z normálního fontu, a po dopsání celého textu jej samostatně vybereme a zvolíme pro něj font Symbol. V našem případě písmenu  ?  odpovídá malé t, psacímu písmenku  ?  odpovídá písmeno J. Místo značky pro ° (je součásí sady Unicode) lze dvakrát (se šiftem!) stisknout klávesu mezi klávesami Esc a Tab, která slouží k zápisu kroužku nad U. Přebytečné kolečko umažeme (správný postup je místo druhého stisknout mezerník). Pokud takto nelze vložit kroužek, protože píše procenta, je možné buď vložit malé "o" a následně je přeformátovat jako horní index, nebo (v buňce, nikoli v grafu) lze použít funkci Vložit - Symbol. Pokud je zobrazovaný text přebrán do grafu odkazem, je tato poslední možnost jediná možná, protože převzetím se odstraní veškeré formátování. Pokud jsou však všechny znaky ze sady Unicode, převezmou se správně. V sadě Unicode se některé znaky těžko hledají, například psací písmeno theta (?), ale kdo hledá, zpravidla i najde.

 

Obr. 2: Řešení křivky ochlazování

Poznámka. Samozřejmě víme, že Excel proloží exponencielu špatně. Použitá funkce totiž neobsahuje absolutní člen, takže pro nekonečný čas nabývá nulové hodnoty v ose y (naproti tomu skutečná teplota, tedy teplota okolí ochlazovaného tělesa, na které se ve skutečnosti teplota ustálí, je vypsána na pomocné stránce dole pod tabulkou naměřených hodnot; tato hodnota není uměle zatížena chybou). Pokud chceme přesto použít tuto funkci Excelu a nechceme si regresi spočítat sami, můžeme postupovat následovně: 1) vytvoříme další sloupeček hodnot, ve kterém budou teploty snížené o teplotu okolí, 2) vytvoříme graf, necháme proložit exponencielu a zobrazit rovnici regrese, 3) do dalšího sloupečku vypočteme pro vhodný počet bodů (aby křivka nebyla skokovitá) výsledek rovnice regrese, který ale zvětšíme o teplotu okolí, 4) vykreslíme nový bodový graf, 5) vybereme body, a z lokálního menu (pravé tlačítko myši) položku "Zdrojová data", v okně pak záložku řady, a zde vyhledáme tlačítko "Přidat řadu" - je třeba zadat i data pro časovou osu, která mohou být odlišná, viz bod 3, 6) novou křivku upravíme tak, aby neobsahovala body, ale jen čáru, a zaškrtneme volbu "hladká čára".